Báseň o skřítcích

Potěšte se společnou básní o našich skřítcích:

Báseň o skřítcích

Skřítkové v Bechyni u dětí bydlí,
dělají neplechy, často se mydlí.
Někteří hodní jsou, s dětmi si hrají
a mámě pomůžou, na vše se ptají.

Tlusťoch, ten ve spíži potmě se schovává,                                            Nanynka Koudelková
Cukroví, koláčky potají ukrádá.
Drobečky, papírky po sobě nechává,
Máma mu za to pokaždé nadává.

Jsem Legáček skříteček,                                                                               Anička Kubasková
složen z mnoha kostiček.
Našel jsem si Aničku,
jednu milou holčičku.

Naše milá Řádilka                                                                                       Esterka Tesařová
to je pěkná fintilka,
šatičky si zkouší
do tance se pouští.

Ztrativous a Vrativous                                                                              Tomík Mandelíček

chtějí s námi hrát si,

až si s námi pohrajou,

půjdou ztrácet věci.

Bleškomorka u nás bydlí,                                                                             Emička Severová
pod postýlkou asi sídlí,
koucourkovi od blešek
pomůže a rád,
aby ho už netrápily
a mohl si s námi hrát.

Máme doma skřítčí slečnu Korálku,                                                    Anetka Houdková

která nejraději mlsá horalku,

a pak nemá žádnou morálku.

Dírožrout díry dělá,                                                                                       Honzík Sviták
některá z nich je malá.
Některá je veliká,
jako celá Afrika.

VŠUDYBÝLEK, všude je,                                                                Karolínka Holubová
vždycky se rád zasměje.
Doma, venku, na zahradě,
rád si se mnou všude hraje.

Duhovnička spadla z nebe,                                                         Madlenka Sosnová
sedíme tu vedle sebe.
U čaje a bábovičky
jako v létě u babičky.
Povídáme třesky plesky,
je nám tady spolu hezky.

Tomuhle skřítkovi líbí se zima,                                                  Laurinka a maminka Honsovy
kašel ho netrápí ba ani rýma.
Snědl nám masíčko i kostky ledu,
říkám to mamince, když ji tam vedu.

Maminka kouká jen co se to děje,
V mrazáku skřítek je, na ní se směje.
V ledu je zavrtán krásně si hoví,
Maso holt musíme koupit si nový.

Se skřítkem stále si něco šeptáme,
Prosíme maminku, ať si ho necháme.

S těmito skřítky zažiješ zábavu,                                                Daník Vrchota
vždycky se starají o dobrou náladu.
Sem tam tě poškádlí, zvednou ti tlak,
ale co naděláš, už je to tak.

Na tyhle potvůrky jen tak si nepřijdeš,
Jsou pěkně mazaní, a to mi tedy věř!
Tak třeba Zášupkář, to je vám uličník,
co před ním neschováš, už víckrát nespatříš.

Ale i přesto, máme je rádi,
stali se z nás skvělí kamarádi.
A ten náš skříteček Mobiložrout?
Pozor už tady jde. Tak ani hnout!

Schovejte si svoje telefony,
zbydou vám potom jen megafony.
Poslední rada na závěr básně:
Nechte svým skřítkům předepsat lázně.